Izotopy (z gréckej predpony iso- (rovnaké-) a topos (miesto) istého chemického prvku sú atómy tohto prvku s rovnakými protónovými číslami, ale s rôznymi počtami neutrónov (teda s rôznymi nukleónovými číslami).
Izotopy toho istého prvku majú prakticky rovnaké chemické vlastnosti; hlavný rozdiel je v tom, že ťažšie izotopy reagujú trocha pomalšie. Tento efekt je najvýraznejší pri izotopoch vodíka – deutéria a trícia. Pri ťažších prvkoch s väčším počtom nukleónov je relatívny rozdiel omnoho menší a jeho vplyv zvyčajne zanedbateľný.
Fyzikálne vlastnosti izotopov sú podobné. Rozdiel je, okrem ich hmotnosti a teda hustoty ich zlúčenín, ich stálosť. Niektoré izotopy (vzďaľujúce sa od ideálneho stredného pomeru počtu neutrónov a protónov na ktorúkoľvek stranu) totiž nie sú stabilné a podliehajú rádioaktívnemu rozpadu.
Meranie hmotnosti izotopov sa robí pomocou hmotnostného spektrografu.
Zdroj: http://sk.wikipedia.org/wiki/Izotop
0 Nominácie Nahlásiť |
Jednoduše se dá říct, že izotop je odvozenina nebo typ jednoho
prvku.
Ukážu na příkladu uhlíku. Jsou běžně známé dva izotopy uhlíku. Jeden
12|6C a druhý 14|6C.
Uhlík © má stejný počet protonů (6), ale jednotlivé izotopy mají různý
počet neutronů. Jeden jich má 12, druhý jich má 14.
odděleny vyznačeny, nacházejí se na stejném místě…
Docela známé jsou i izotopy vodíku, ten má 3 izotopy, které mají
i vlastní jméno -
a)1|1Protium (obyčejný vodík H)
b)2|1 Deutérium (těžký vodík, někdy značen jako D – například
těžká voda má ch. znakču D2O a používá se v jaderných reaktorech jako
moderátor)
c)radioaktivní Tritium 3|1 (někdy značen jako T)…
A určitě znáte známé izotopy uranu, a to Uran 238|92 a Uran 235|92. U238 se obohacuje o U235 a to se pak používá v jaderných elektrárnách nebo pak v jaderných zbraních (ale tam je potřeba vyššího obohacení – ne nějaká 4%, ale třeba 50–60%)… Jinak izotopů Uranu je známo asi 6, možná 7…
0 Nominácie Nahlásiť |
U otázky neprebehla diskusia.
Nový příspěvek