Podle Kanta vidí člověk sama sebe ze dvou hledisek najednou: na jedné
straně jako předmět obsažený ve světě a podléhající přírodním
zákonům, na straně druhé jako autonomní rozumem nadaný a tudíž morální
činitel, rozhodující a jednající na základě těchto rozhodnutí
uplatňováním vůle. Předpoklady, ze kterých Kant vycházel, vedly
k duálnímu chápání lidského jednání, které je na jedné straně
determinované, na druhé straně motivované. Moderní autoři podobnou
myšlenku vyjadřují tak, že lidské vědomí je na jedné straně
individuální, na straně druhé sociální – ani jedno z nich nelze
jednoduše zredukovat na druhé. Od člověka jakožto subjektu se pak
vyžaduje, aby fungoval dvěma zásadně nekompatibilními způsoby. Pokud se
zabýváme sociálním rozměrem chování lidí, musíme zanedbat rozměr
individuální. Zdá se proto, jako by v moderní společnosti bylo snadné
sociální funkce osobnosti pominout a vyhnout se jakémukoli zapojení do
nějakého druhu kolektivního jednání.
zdroj: Wikipedie
0 Nominácie Nahlásiť |
Otázka nemá žiadne ďalšie odpovede.
U otázky neprebehla diskusia.
Nový příspěvek