Ako sa z piesku rodí sklo?

Sodno-vápenaté (francouzské) sklo se vyrábí tavením sklářského písku se sodou a vápencem. Je nejlevnější, a proto nejrozšířenější. Vyrábějí se z něho láhve, lisované užitkové sklo a sklo stavební.
Draselno-vápenaté sklo (český křišťál) vzniká tavením písku s potaší a vápencem, Je tvrdší, hůře tavitelné, lesklé a stálé. Hodí se pro výrobu chemického a stolního skla. Nahrazením části potaše sodou vzniká sklo sodno-draselno-vápenaté, které se nejhojněji využívá pro výrobu levného stolního zboží.
Draselno-olovnaté (anglické) sklo se připravuje tavením písku s potaší a oxidy olova. Je měkké, má vysoký lesk a lom světla (optické sklo). Obsahuje-li sklo okolo 25 % oxidu olovnatého (PbO), mluvíme o olovnatém křišťálu, který se zdobí broušením. Skla s vysokým podílem Pb0 vynikají lomem a barevným rozptylem světla. Vybroušené kaménky se vsazují do bižuterie jako „štras“.
Skla boro-křemičitá mají část sklotvorného SiO2 nahrazenu oxidem boritým. Přísada oxidu hlinitého zvyšuje jejich pevnost a zlepšuje zpracovatelnost skloviny.
Boro-silikátová skla jsou žáruvzdorná a chemicky odolná. Slouží jako sklo laboratorní a varné sklo pro domácnost (Sial, Simax).
Skla horninová vznikají tavením krystalických hornin s alkáliemi. Z čediče a znělce se vyrábějí tmavá skla na pivní láhve. Tavený čedič je surovinou pro výrobu dlaždic s vysokou odolností v oděru a rour odolných vůči kyselinám. Čedičová vlákna vynikají tepelnou a zvukovou izolací.