Ako sa nazývali keltské hradiská a na čo slúžili?

Kelti, alebo Galovia ako ich nazývali Rimania, určovali takmer 500 rokov chod dejín Európy – porážali Germánov, Rímanov a vytvorili civilizáciu, z ktorej žili ešte naši dedovia. Boli nositeľmi kultúry železa.

Kelti boli zruční remeselníci a špecialisti na vyhľadávanie a ťažbu nerastov. Pri svojich výbojoch do antického sveta preberali nové technológie a tieto zdokonaľovali (hutníctvo, kováčstvo, sklárstvo, zbrojárstvo, zlatníctvo, šperkárstvo). Remeslá doviedli do takej dokonalosti, že sa ďalšie takmer dve tisícročia nemenili. Ovládali zváranie, kalenie, tepanie, nitovanie, pilovanie, odlievanie, zváranie a používali hrnčiarsky kruh. Kelti používali peniaze a razili vlastné mince, čo je znakom rozvinutého obchodu.

Zdroj: http://refera­ty.atlas.sk/vse­obecne-humanitne/deje­pis/48733/?prin­t=1

Citujem:
Oppidum (snad z latinského ob pedes, obydlené místo, které bylo kvůli hradbám nutné obejít) je obecně opevněné sídliště s výraznými rysy města.

V užším historickém smyslu se pod tímto pojmem nejčastěji rozumí protourbánní opevněné výšinné sídliště Keltů. Oppida se nacházela v západní a střední Evropě v 2. a 1. století př. n. l. (tj. podle Reineckovy periodizace laténské období C2 – D1).

Je to označení, kterého užívali Římané, vlastní keltský výraz se nedochoval, ve střední Evropě názvy těchto sídlišť končily na -dunon (-dunum), -igium, -durum.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Op­pidum

Hradiště je vlastně mněstské uskupení. Proti nájezdníkům bylo ohrazené. Částečně kůly a zemními valy. Uvnitř hradeb byla také pohřebiště.Byla to obytná a výrobní místa