Ako mam presvedcit rodicov aby mi kupili psika?

Opakuješ otázku, dokonce v doslovném znění – zkus si přečíst již zodpovězené odpovědi ve zdroji!

(Pro debut to není zrovna dobrý projev, rovnou ignorovat pravidla, jež sis měla přečíst při registraci).

Zdroj: http://www.od­povede.sk/otaz­ky/ako-mam-presvedcit-rodicov-aby-mi-kupili-psika

Na tvojí první (totožnou) otázku jsem původně neodpovídala, tak se o to pokusím nyní.
Zbarvení blue merle se vyskytuje i u jiných plemen než jen u těch jmenovaných. Pokud se mamině líbí a chtěla by si pořídit případně borderku nebo australáka (navíc v tomto zbarvení) tak se nedivím, že otčím nesouhlasí.
Obě tato plemena jsou temperamentní až hyperaktivní a je to o nich všeobecně známo. Tato plemena potřebují denně mnoho pohybu a měl by se s nimi provozovat nějaký psí sport nebo pracovní výcvik, což ne každý začátečník zvládne a je to velmi časově náročné.
Jsou to sice v posledních letech populární a oblíbená plemena, ale není dobré
se rozhodovat podle vzhledu psa a opomíjet jeho typické povahové vlastnosti
a původní pracovní účel jejich chovu.
Pro začátek bych poradila změnit výběr plemene. Např. taková šeltie (minikolie)
se vyskytuje také i v barvě blue merle, má mnohem klidnější povahu a hodí se
pro držení v bytě,ale může žít i u domu. Totéž platí o standardní kolii nebo krátkosrsté kolii, pokud byste chtěli psa středního nebo většího vzrůstu. Všechna tato plemena se dají i cvičit nebo s nimi provozovat nějaký psí sport, jen jsou poněkud méně komplikovaná, tvrdohlavá a temperamentní.
To, že má otčím špatné zkušenosti, to nutně neznamená že by se historie opakovala i u vás, ale třeba zvážit několik okolností.
Nevím kolik je ti let a zda dokážeš plnit nějaké povinnosti v domácnosti (nejen okolo psa) a přitom zvládat i školu?
On totiž příchod štěněte do rodiny neznamená jen povinnost s výchovou, venčením atd. Znamená to především zvýšenou zátěž s úklidem v domácnosti (nedovedeš si představit, kolik špíny takový pes domů nanosí nehledě na chlupy) a někdo to musí po něm uklidit!
Pes také znamená zvýšené finanční výdaje. Pořízení psa obnáší cca 10tis.Kč a více (přepočítej si to na Eura) protože ze zásady si pořiďte jedině psa čistokrevného
(s rodokmenem-PP) protože jen u takového psa máte určitou záruku, že splní vaše očekávání co do vzhledu, povahy a zdraví. To je ovšem teprve začátek, první investice…
Pes bude dále potřebovat krmení, pelíšek, svoje hygienické potřeby (misky, kartáče, šampony atd.) , obojky, vodítka, náhubek, hračky… Nemalé částky stojí veterinář a to i v tom případě, že pes je naprosto zdravý, protože se musí minimálně pravidelně očkovat a odčervovat. V případě nemoci nebo úrazu psa se často jedná o několka tisícové částky za léčení. Za psa se také platí poplatky obci, případně za účast
v nějakém výcvikovém kurzu nebo poplatky za vstupy na různé psí soutěže…
Další výdaje mohou nastat při úpravě auta aby mohl pes jezdit s vámi, pobyt za psí hotel nebo jiné hlídání v době vaší dovolené nebo zvýšené náklady na dovolenou, pokud pes pojede s vámi. Je toho hodně, co musíte všichni jako rodina probrat
a věř, že i když naslibuješ hory-doly, většinu starostí, nákladů a zodpovědnosti ponesou dospělí členové rodiny! A to i v případě, že svoje sliby splníš. Když tě pes náhodou po čase omrzí, budou muset rodiče řešit co a jak dál.
Je třeba myslet i na to, že takový pes se dožívá deset a více let a ty třeba ani
za deset let nebudeš bydlet doma s rodiči, ale budeš třeba studovat někde mimo domov. V takovém případě by celá starost zústala jen na zaměstnaných zaneprázdněných rodičích!
Tohle všechno s maminkou proberte.
Potom teprve můžete zkusit opět vzájemnou domluvu
s otčímem. Je docela možné, že když uvidí, jak máte všechno promyšlené
a připravené, že víte dobře co vás čeká, tak třeba změní názor.